6.6.20

Nečekal jsem, že zažiju dobu, kdy se na celém světě prosadí dodržování odstupu dál, jak na dosáh ruky. Co mě vůbec nepřekvapuje, tak to jsou případy jako tento následující.  Kdybych zacházel se zákazníky, tak jak to lidi běžně mezi sebou dělají, tak nikomu nepomůžu a některým přidám jen další šrám na těle k těm ostatním. Tady jde o pracovníky policie, kteří než nastoupili do takového zaměstnání, tak asi měli dělat maséra seniorů, aby se seznámili s jejich fyzickými dispozicemi.

https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/policiste-v-buffalu...

Postižený senior evidentně situaci také neodhadnul. Jsem toho názoru, že za to mohou jednoznačně školy, že učí o fyzickém těle , jako by to byl stroj, který má plnit různé úkony. Jestli druhý něco fyzicky cítí, tak to bude nejspíš jen obyčejný, nebo dokonce odporný pud. 


Těm policajtům bych nic nevyčet, to není vyjímečný případ. Jen se nám to běžněji dostává na oči, jak se k sobě lidi chovají. I v následujících příkladech je to stejné.

Může za to školství a tam řeknou, že rodiče.

Podobný případ se seniorem jsem slyšel od jedné masérky, která viděla jak zdravotníci nakládají seniora na lehátko a  nechali ho ležet víc jak pět minut, než ho naložili do sanity. Byla to právě masérka, která jim musela říct, aby mu sakra už podložili tu hlavu! Jinak by mu ji nepodložili, ani za celou cestu do nemocnice. Proč taky , že? Mohl si o to přeci říct sám, komunikoval.

Senior, když leží na zádech a na tvrdé rovině, tak se může cítit velmi zle a přitom nemusí vědět proč. Je to napětím v krku, kde se skřípou nervy. Pokud senior navíc zažívá jakýkoliv problém, či trauma, zranění, jako v tomto případě , tak mu to může zhoršit ihned jakékoliv jeho potíže, které již má a to s dozvukem.  Může mít pocit, že se dusí a opět nemusí problém umět lokalizovat, to znamená, že si o podložku sám neřekne.A přitom stačí o 2-5 cm podložit hlavu, nic víc. 

Nemyslete si, že se k sobě tak neznale chovají jen nějací robokopové, nebo cizí. Bez zkrupulí a bez nejmenších potuch se k sobě chovají velmi zle i ti úplně nejbližší.  A jiní, kteří se na to přímo dívají, nic nevidí. Proč?

Protože neznají fyzické tělo své a natož někoho jiného. Myslí si, že když necítí nic oni, tak ani druhý, že to má každý stejné apod. A proč se tak pletou? Neumí odečítat fyzické reakce, nevidí u druhého negativní reakci , ani neumí hodnotit dobré fyzické reakce. Poukazuje to na předsudky a na to, že všechno , co se dnes učí o fyzickém těle, se bere jako by to bylo o stroji, nikoliv o něčem , co cítí.

Také proto považuji mé poradenství za vysoce aktuální, jak nikdy dřív.

Reiter