Reakce vlastního těla bývají často nevyspatatelné. Záleží na situaci a na tom jak se kdo zná a k jakému masérovi si zajde. Právě při masáích a dotecích obecně, se získávají nové zkušenosti, nebo také nezískávají. To bývá opačný problém.

Dotekovost ze společnosti mizí. Masáže se sice rozmáhají stále více, ale tento deficit nevyrovnají. Záleží na uspořádání partnerského života. 

 Aktuální situace masírovaného snese a vyžaduje pokaždé jiné zacházení s tělem. Masáž se řídí tím , co bolí a kvůli čemu se na masáž přichází a hlavně podle toho co a jak bolí až během masáže a musí se v tom spolu nějak domluvit. Reakce vlastního organismu na na vlas stejnou masáž kolísají v dlouhodobých cyklech (roky) a krátkodobých (až po sekundy)

Dobrou komunikací při masáži se dá  předejít nechtěným reakcím. 

Plete se každý, kdo si myslí, že je to snadné. Je to komplikováno tolerancemi masírovaného a to nejen na bolest, ale jednoduše něco může být jen nepříjemné. a už na druhý den může být všechno zpřeházeno a posunuto úplně jinam. Zvětšují se tak zkušenosti. Mělo by být nepocybně povinností zvětšovat zkušenosti s vlastním tělem tohoto druhu. V soukromí nemyslím masážemi , ale určitě doteky a také jistým zacházením s tělem. Sběr vlastních zkušenosti z masáží by měl být kolem věku 25 let, už značně systematický, podle mého.  Jenže mé názory jsou v tomto značně nadčasové. Naproti tomu jít na masáž poprvé v životě v 50 letech hrozí a hraničí až s naprostou jistotou, že jde o vyhraněnost úplně opačným směrem. Neznamená to, že každého ženu hned na nějakou masáž hlava, nehlava, opravdové zájemce bych spíše chtěl vyzvat k tomu, aby se nejprve hodně ptali.

 

Reiter 15.8.2019