Dnešní medicína ví o detailech onemocnění kloubů až neuvěřitelně mnoho, všemu se dávají nejrůznější názvy, ale co výsledky? Když už tolik ví, proč se sahá tak rychle po invazivních metodách, hned vpichy, punkce, operace....  Když už se neví kudy kam ve vysvětlení příčin, tak se za vším vidí geny.  Zásadní otázka je :

Proč je běžnou praxí, že se potíže s klouby dlouho neřeší vůbec a po dlouholetých chronických potížích, když už různé mastičky a pilulky nezabírají, se moc rychle a zbytečně invazivně přistupuje k drobným operacím až po výměnu kloubu za umělé?

Bohužel, ale zdánlivě neinvazivní metody jako např. ultrazvuk, opichy, léky na bolest, v tak masovém měřítku, mám za neandrtálské přístupy. Netěším se ani na supermoderní metody obnovy kloubů pomocí nanotechnologie a pokud by měly být plošné, tak se toho až děsím.

Pokud nejde o úraz nebo náhlou jinou nemoc, tak si tradičně málokdo všímá podstaty věci. Dlouho předtím než kloub začal bolet, totiž nefungoval, jak měl. Tento moment považuji za tak významný, že především vypovídá o vyspělosti nebo nevyspělosti systému péče o zdraví nejvíc.

Vůbec se netěšte na moderní způsoby léčby kloubů, ale zavčas zjišťujte stav vaší páteře a kloubů třeba Dornovou metodou, ale u nás v Praze na dvou místech zkrátka masáží. Pokud si zajdete na klasickou masáž, nebo mnoho jiných, pozor, nemusíte se o stavu svých kloubů dozvědět vůbec nic a jak byste pak něco zavčas mohli začít dělat?